Konverzace s Jóganandou
Z knihy Konverzace s Jóganandou – 354-
Svámí Krijánanda
„Z různých větví jógy“ ptal se návštěvník, „kterou praktikujete?“
„Všechny jsou v podstatě to samé“ odpověděl Mistr. „Vedou hledající různými cestami, ale jejich cíl je stejný: uvědomění si Já.
„Většina větví jógy přesto je založena na různých lidských temperamentech, které mohou mít převážný sklon k oddanosti, nebo k racionalitě nebo k aktivitě. To co my zde učíme je Rádža jóga, jóga „královská“ ; je tak nazývána proto, že je centrální vzhledem ke všem ostatním cestám a na prvním místě se zabývá tím, oč ostatní, i když méně přímým způsobem, usilují.
„Vnitřní ticho spojení je vlastně cílem každé cesty jógy. Druhé cesty dosahují tohoto cíle méně přímým způsobem. V učení Rádža jógy, neopomíjíme ostatní cvičení; bereme si trochu od každé z nich podle různých povah lidí a ukazujeme lidem, jak směřovat vlastní chápání k nejvyššímu účelu: klidnému, nehybnému tichu vnitřního spojení.
„Cíl Bhakti jógy (cesta oddanosti) není pokračovat ve zpěvu k Bohu. Každý velký bhakta, neboli Bohu oddaný, vstoupil nakonec do ztišeného stavu kontaktu s Ním, stavu, v němž oddanost k Němu plyne vnitřně. Všichni velcí karmi – ti kteří Bohu sloužili podle zásad Karma jógy (cesta nesobecké služby) dosáhli bodu, v němž si uvědomili, že nejvyšší služba je směřovat všechnu vlastní energii Bohu vnitřně, v tichu. A všichni velcí džňáni, kteří sledují cestu rozlišování a moudrosti si uvědomili nakonec, že to není skrze myšlení, že se dosáhne moudrosti, ale že moudrost může být jen přijata ve vnitřním tichu.
„Tak všechny cesty jógy vedou nakonec jako přítoky do jedné vše spojující řeky Rádža jógy.“
